Tak jak minule byla naše sestava vcelku v cajku, dnes se dostavila bránická klasika a všechno bylo naopak. Proč kdo nedošel, to ať si každé vyříká sám se sebou, u někoho to jsou objektivní příčiny, u jiného docela na palicu. Ještě že dorazil po delší době Mara Chýla, jinak jsme byli úplně v pjórdeli - děkujeme.
Ve zkratce to bylo utkání podivné od samého začátku. Nejdřív domácí tak nějak opomněli, že je třeba k zahájení cosi jako pořadatelé, ale to se nakonec nějak i s pomezním vyřešilo. Měl se hrát fotbal, ale byl to spíš takové narozeninové sranda mač s obrovským množstvím nepřesností na obou stranách. Do toho větr, který hlavně s vysokými míči dělal úplný nesmysly, v jednom okamžiku dokonce pomeznímu odfouk praporek, ale pohotová lavka domácích mu na holou tyčku nasunula aspoň rozlišovák, aby nevypadal jak dirigent v nějaké pošoustlé komedii...
Náš první gól byl taky tak trochu k smíchu, když Mara přesnou přihrávkou našel Tenziho, ale ten nejprve jen nastřelil vybíhajícího brankáře, nicméně míč se k němu jaksi dostal podruhé a on svíčkou málem až kamsi do nebe přeloboval všechno, co stálo před ním. Otázka je, jestli to tak chtěl, nebo jen blbě trefil balón. V každém případě od této chvíle se pak nosil jako páv a nikomu nechtěl přihrát...
Do druhé půle jsme potřebovali zachytit očekávaný nápor domácích, což se nám vcelku bez problému povedlo a navrch jsme přidali druhou branku, když Karel zleva po svém typickém šněrování nasolil míč do vápna, tam se ho chopil David, který předvedl skoro totožný taneček zakončený nechytatelnou falší do sítě a hned byl náš svět veselejší!
Zbraslavští se posléze snažili s výsledkem ještě něco udělat, my aby nebyla nuda jsme jim k tomu i několikrát pomohli nebezpečnými standartkami před vápnem i z rohového praporku, Viktor v naší bráně byl ale dnes takřka bezchybný a domácí v koncovce kopyta.
Jinak to celé dnešní šou proběhlo v klidu, takřka bez nějakých větších vzájemných rozporů, i sudí předvedl hodně sympatické výkon, tak že z našeho pohledu nezbývá nic jiného než si přát, aby to tak pokračovalo co nejdýl